Blíží se prázdniny, dobrá chvíle na to, aby se člověk ohlédl, zamyslel, bilancoval.
Každý den přicházíme do školy s novou nadějí, že společně vytvoříme něco krásného, užitečného, důležitého, smysluplného...
Každý den ale není prozářen sluncem, jsou dny radostné i ty méně radostné.
Základní škola je běh na dlouhou trať, není pro sprintery.
Vytrvalost však prochází často zátěžovými zkouškami, musí zdolat různé překážky a výzvy.
Pak ale jednou otevřete email, a v něm najdete poklad.
Někomu stálo za to si dát tu práci, věnovat čas a najít ta nejvýstižnější slova, aby nám s umožnil pohled do hloubky, kterou 2ika ovlivnila život jeho rodiny.
Milý Karle, milá Lucko, milý Adame a milá Sári Pilařovi,
děkujeme Vám za možnost Vás provázet a stát se Vašimi přáteli!
Vaše 2ika
Se svolením a rozechvěním sdílíme a o radost se dělíme:
Ahoj Ivulko, Ahoj Kamčo,
chtěli bychom vám touto formou poděkovat a zároveň s vámi sdílet naše vnímání z naší společné cesty, kterou jsme za několik let ušli.
Směřujeme ho především k vám jakožto majitelkám a zakladatelkám vaší školy, ale samozřejmě patří všem lidem ve 2ice – jak těm současným, kteří se podílejí, tak i těm, kteří tam byli a podíleli se také na tom všem.
Škol je na světě hodně a věříme, že i kvalitních učitelů je dost, ale ne všichni mají tu možnost to „udělat po svém“.
Obsahově se dá naučit, co je třeba, i v jiných školách, a ceníme si toho, že žijeme na místě, kde se všechny děti mohou vzdělávat.
To, co považujeme za výjimečné a za co máte náš velký respekt a obdiv, je váš přístup a forma, jakou s dětmi jednáte a pracujete!
Nenahraditelné je to, s jakou lidskostí a z jakých hodnot ke všemu přistupujete a jak otevřeně a upřímně vše řešíte a zvládáte.
Takový přístup nemůže zvolit každý, protože ne všichni jsou ochotni a připraveni do toho jít s tou zranitelností a otevřeností, která je k tomu nevyhnutelná.
Vložit do toho „sebe“ s tím vším vyžaduje velkou vnitřní sílu, riskuje se tím hodně a ne všichni mají tu odvahu do takové výzvy jít.
Vy to tak děláte a vždy jsme na vás obdivovali tu odhodlanost a to, jak přistupujete ke každé situaci.
Musely jste u toho určitě i zažívat to, že ne vždy jste měly okamžitě řešení na každou situaci, a věříme, že jste procházely i situacemi, kde docházelo k nepochopení a zklamání.
My jsme tady za vámi vždy stáli a doufáme, že jste naši lásku a oporu vždy cítily.
My to od vás cítili pokaždé – to, jak jsme vítaní a přijímáni bez ohledu na to, za jakýchkoli okolností jsme se potkali.
Každá vaše akce, setkání nebo událost pro nás byla a je jako setkání v rodinném kruhu, kde se všichni mohou cítit takoví, jací jsou.
Tato atmosféra a tyto hodnoty se přenesly především do našich dětí – a za to nejvíce vděčíme vám.
Vnímáme to tak, že by si svoje děti měli vychovat hlavně rodiče, i přesto že hodně rodičů tuto zodpovědnost častokrát rádo přenáší na školy.
Díky tomu štěstí, že jsme měli možnost poznat vás a přijali jste naše děti i nás, jsme na to nikdy nebyli sami.
Adam a Sára u vás našli druhý domov a také své místo na tomto světě – a to je formovalo natolik, že se vůbec nebojíme o jejich budoucnost.
To je pro nás to nejcennější, co jste ze sebe daly – nejen nám vděčným rodičům, ale hlavně našim dětem, které to nejvíce obohatilo a připravilo na svět, do kterého vstupují.
Přejeme Adamovi a Sáře, aby na své další cestě potkali více úžasných lidí jako jste vy – a abychom i my v srdci znovu cítili to, co jsme cítili s vámi.
Také víme, jaký svět kolem nás je, ale náš klid vychází i z toho, že naše děti ví a cítí, že existují i jiná místa mimo domov, kde se mohly a mohou cítit bezpečně a milovány.
Už jsme vám to řekli osobně, ale nedá nám to a musíme to připsat i sem.
Vybrat si 2iku a vás bylo jedno z těch nejlepších rozhodnutí, které jsme kdy udělali!
Má to pro nás nevyčíslitelnou hodnotu – a každý moment na cestě, který budeme s Adamem a Sárou prožívat i v budoucnu, bude vycházet z těchto základů, které jste do našich dětí vložily.
Víme, že některá semínka vykvetou později – a v každé takové situaci si na vás s vděkem vzpomeneme.
Přejeme vám více spokojených a vděčných rodičů jako jsme my.
S hrdostí oslovení „rodiče“ měníme na „přátelé“, které v nás máte.
I přesto, že Adam a Sára pokračují na další cestě, naše společné přátelství pokračuje dál – a pokud budete cokoliv potřebovat, bude nám ctí, když se na nás obrátíte.
Pokud to bude v našich silách a možnostech, rádi přijdeme s pomocí, podporou nebo s čímkoliv co bude třeba.
Toto vše je největším důkazem toho, že vaše práce, nasazení a láska nikde nekončí – a to, co jste zasely, bude kvést nadále.
Přejeme vám do velkého budoucna jen to nejlepší – ať i v těch nejtěžších chvílích najdete tu sílu, kterou ve vás vidíme my.
A do těch bližších zítřků přejeme, ať si užijete prázdniny, zasloužený odpočinek – a podaří se vám nabrat dostatek sil na to vaše krásné a často nedoceněné poslání.
Karel a Lucka Pilařovi
PS: tento email nebyl napsán AI, ale osobně s láskou :)